Novinky

Bolidů za rok zaznamenáme v průměru více jak 1300

… myšleno vícestaničních, tedy zachycených na více než jedné stanici Evropské bolidové sítě.  A tady jeden příklad za všechny ... protože se samozřejmě věnujeme i těm bolidům, ze kterých na zem nic nedopadlo (ostatně těch je drtivá většina). Uvádíme příklad popisu jednoho bolidu, který jste zaznamenali 20. října 2025. Z našich pozorování a měření se o tělese dozvídáme opravdu hodně. Připomínáme, že pro hlášení o pozorování jasných bolidů máme na webu formulář.

Jednalo se o nepříliš jasný (průměrně kolem -5 mag), ale relativně dlouhý bolid (trvání 3.09s) s velmi jasným, avšak krátkým výbuchem -11.0 magnitudy v poslední třetině dráhy (ve výšce 66.5km), který naše přístroje prvně zaznamenaly přesně v 21:02:59.06 SELČ. Nebylo úplně ideální počasí, ale i tak byl velmi dobře zaznamenán mnoha přístroji (fotograficky, video, radiometricky) celkem na 6 stanicích naší bolidové sítě. Na základě těchto záznamů jsme určili s velmi vysokou přesností jak jeho atmosférickou dráhu, tak i další parametry. Průmět atmosférické dráhy (žlutá šipka) je na mapce, přičemž některé stanice naší bolidové sítě, kde byl bolid zaznamenán, jsou vyznačeny čtverci s černým středem (pro analýzu byly použité záznamy z Frýdlantu, Polomu a Červené a Lysé hory), sklon dráhy k povrchu byl 29.2 stupně. Z této mapky je vidět, že bolid letěl převážně nad jihozápadem Polska a skončil nedaleko za hranicemi již v Sasku. Dále jsme určili i jeho fyzikální vlastnosti (např. jeho původní hmotnost byla necelých 50 gramů a jednalo se o nepříliš soudržné těleso) a i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě s velkou poloosou rovné 2 astronomické jednotky a relativně velkou excentricitou 0.856 a malým sklonem pouhé 4 stupně. Byl to tedy malý kometární meteoroid, který pravděpodobně patřil k slabému meteorickému roji říjnových delta Arietid. Bolid začal svítit ve výšce 104 km a pohasl 58.1km nad zemským povrchem. Na začátku se v atmosféře pohyboval rychlostí 32.2km/s a během letu se zbrzdil na 17.3km/s. Celá světelná dráha byla dlouhá 94.2 km. Veškerá hmota tohoto malého meteoroidu se spotřebovala během průletu atmosférou a tudíž nic makroskopicky významného z něj na zemský povrch nespadlo.

Podklady připravil Dr. Pavel Spurný, vedoucí Evropské bolidové sítě.

Na fotografii je výřez z celooblohového snímku bolidu z 20. října 2025 pořízeného v době jeho přeletu automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě ve Frýdlantu v severních Čechách. Na snímku bolid letí vysoko nad severním obzorem ze souhvězdí Kassiopeie a končí u Malého vozu. Přerušování světelné stopy (16 krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a jeho brždění v atmosféře. Autor: Astronomický ústav AV ČR, Oddělení meziplanetární hmoty.