Novinky

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2012:Záblesk v souhvězdí Lodního kýlu

Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2012 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Mgr. Richarda Wünsche, Ph. D. a kol. z Oddělení galaxií a planetárních systémů o záblesku v souhvězdí Lodního kýlu.

Název vědecké práce:

Záblesk v souhvězdí Lodního kýlu: co nám říkají jeho fragmenty

Stručný popis:

Tato práce má tři cíle: 1) Zveřejnit původní pozorování spektrálních čar oxidu uhelnatého přicházejících ze souhvězdí Lodního kýlu radioteleskopem Evropské jižní observatoře APEX; 2) Popsat nový algoritmus pro vyhledávání objektů DENDROFIND a analyzovat jím získaná data; 3) Porovnat vlastnosti fragmentů s předpovědí teorie PAGI (Pressure Assisted Gravitational Instability) popisující gravitační fragmentaci tlusté obálky.

Carina Flare (GSH287+04-17), která se nachází ve vzdálenosti jen 2,6 kpc od Slunce, je jednou z nejbližších "super-obálek" v naší Galaxii. Je to velmi vhodný objekt pro studium fragmentace, neboť obálka je rozložena až do výšky několika set parseků nad galaktický disk, kde se nenacházejí jiné podobné objekty a tudíž je nepravděpodobné, že by pozorování byla kontaminována cizím zářením. Pozorování bylo provedeno radioteleskopem APEX v rámci programu ESO č. 086.c-0187 během periody 86: říjen 2010 - březen 2011. Pro identifikaci hustých fragmentů byl použit původní vyhledávací algoritmus DENDROFIND. Byly učeny hmotnosti těchto fragmentů a metodou nejmenší kostry grafu (minimum spanning tree), navrženou českým matematikem O. Borůvkou v roce 1926, byla stanovena typická vzdálenost mezi nimi. Pozorované hmotnosti a vzdálenosti byly porovnány s předpovědí teorie PAGI (Wünsch et al., 2010; Dale et al., 2009, 2011). Ukázali jsme, že kombinace pozorovaných hmotností a vzájemných vzdáleností fragmentů je nestabilitou PAGI velmi dobře vysvětlitelná, a že tyto vlastnosti fragmentů umožňují určit povrchovou hustotu obálky a tlak v jejím okolí, jejichž hodnoty dobře souhlasí s hodnotami určenými podle nezávislých pozorováními neutrálního vodíku a oxidu uhelnatého.

Vlevo: Minimální kostra grafu spojujícího pozice fragmentů identifikovaných v našich pozorováních. Vpravo: Nalezené fragmenty zobrazené jako kontury s barvou označující číslo fragmentu.

Citace práce:

Wünsch, R. - Jáchym, P. - Sidorin, V. - Ehlerová, S. - Palouš, J. - Dale, J. - Dawson, J. R. - Fukui, Y.: The Carina Flare: What can fragments in the wall tell us? Astronomy & Astrophysics 539 (2012), A116