Archiv zpráv
V Praze proběhla konference Czech Italian Collaboration in Space-Based High-Energy Astronomy
Je až neuvěřitelné, jak 24. listopadu pěkně proběhla na Akademii věd konference o italsko české spolupráci, zakončená slavnostním večerem na italském velvyslanectví v Praze.
Na čem pracujeme: Vodík a křemík v jasných bolidech mění paradigma o složení meteoroidů
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Bolid nad Rakouskem a Maďarskem 15. listopadu 2025 skončil pravděpodobně pádem meteoritů
V noci z pátku na sobotu 15. listopadu 2025 velmi krátce před čtvrtou hodinou středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad jihovýchodním obzorem velmi jasný bolid.
Kosmické mise se současnou a budoucí česko-italskou spoluprací
Konference o česko-italské spolupráci v oblasti kosmické vysoko-energetické astronomie představí nejnovější vědecké výsledky, mimo jiné měření polarizace rentgenového záření v okolí akreujících černých děr pomocí mise IXPE, a nabídne pohled na připravované mezinárodní projekty, jako jsou mise ESA NewAthena či ambiciózní český projekt Quvik.
Na čem pracujeme: Míchání hvězdných populací v kulových hvězdokupách díky interakcím s binárními systémy
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Bolidů za rok zaznamenáme v průměru více jak 1300
… myšleno vícestaničních, tedy zachycených na více než jedné stanici Evropské bolidové sítě. A tady jeden příklad za všechny ... protože se samozřejmě věnujeme i těm bolidům, ze kterých na zem nic nedopadlo (ostatně těch je drtivá většina). Uvádíme příklad popisu jednoho bolidu, který jste zaznamenali 20. října 2025. Z našich pozorování a měření se o tělese dozvídáme opravdu hodně.
Den otevřených dveří ve vědeckém kampusu v Praze na Spořilově 8. listopadu
Zveme vás na Den otevřených dveří našeho pražského pracoviště, v Oddělení galaxií. Proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 od 10 do 17 hodin. Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevřou dveře hned tří ústavů Akademie věd najednou.
Mariánské listování s Pavlem Suchanem
Aktuální díl seriálu Městské knihovny Praha Mariánská listování nás netradičně zavede do vesmíru - s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd, který je jeho tiskový mluvčím. Budeme mluvit i o světelném znečištění a ochraně nočního životního prostředí.
Na čem pracujeme: Nová analýza naznačuje původ anomálie berylia-10 na Zemi ve výbuchu supernovy
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.
ARIEL a PLATO
V nedávné době proběhly dva důležité mítinky s ohledem na zapojení českých vědců do vesmírných misí ESA. Prvním bylo setkání k misi Ariel v Madridu 30.9-3.10.2025, druhým pak setkání k misi PLATO 13.-15.10.2025 v Paříži.
ZMĚNA ČASU nastává v noci na neděli 26. října...
ZMĚNA ČASU nastává v noci na neděli 26. října, kdy si posuneme hodiny ve 3:00 SELČ na 2:00 SEČ. Ale nemusíte kvůli tomu nutně vstávat, i tak budete mít noc o hodinu delší.
A je to venku ... EDOUTA
Na včerejší tiskové konferenci byly zveřejněny vědecké a technologické experimenty, které ESA vybrala pro realizaci při letu českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Je jich celkem 13 a my jsme účastni kouskem v rámci programu "EDucation and OUTreach Activities of the Czech Astronaut on Board the ISS" = EDOUTA. Ten "kousek" se týká světelného znečištění.
Solar Polarization Workshop 2025
Ve dnech 8. až 12. září se v Praze konal jedenáctý ročník mezinárodní konference Solar Polarization Workshop, tradičního setkání věnovaného výzkumu polarizace slunečního záření, slunečního magnetismu a související instrumentace.
Czech Space Week
V pondělí 20. října 2025 startuje největší festival kosmických aktivit v česku – Czech Space Week – a my u toho samozřejmě nebudeme chybět!
Zveme vás do Brna do Space pavilonu na veletrhu Gaudeamus
V rámci veletrhu Gaudeamus se ve dnech 22.–23. října 2025 na brněnském výstavišti otevře veřejnosti i studentům unikátní Space pavilon, který vzniká pod hlavičkou České cesty do vesmíru a brněnské technické univerzity VUT. Budeme tam a těšíme se na vás. Vstup zdarma.
Na čem pracujeme: Vzácná dvojhvězda obrů a exotické typy horkých hvězd
Dvojhvězda BD+20 5391 se ukázala být mimořádně vzácným případem dvou červených obrů téměř totožné hmotnosti, kteří se vyvíjejí bok po boku. Nová studie vedená týmem z univerzity v Potsdami, na níž spolupracovali i odborníci ze Stelárního oddělení ASU, přináší detailní pohled na jejich fyzikální vlastnosti, oběžnou dráhu a budoucí vývoj. Výsledky naznačují, že z obou obrů brzy začne přetékat hmota do okolí, což může vést buď k jejich splynutí, nebo ke vzniku mimořádně těsné dvojice bílých trpaslíků. Každopádně půjde o jedinečný laboratorní případ vývoje dvojhvězd v pokročilých fázích života.
První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
Černé díry patří v posledních letech k nejzajímavějším objektům astrofyziky, přestože jsou vzdálené a obtížně dostupné pozorováním. Přímé zobrazení se dosud podařilo pouze u dvou objektů: černé díry Sagittarius A* v centru naší Galaxie a černé díry v galaxii M87. V obou případech pozorujeme disk látky dopadající do černé díry v podobě charakteristického jasného prstence zářícího plynu, který obklopuje temnou oblast, kde je samotná černá díra.
Úspěch studenta Jana Herziga pokračuje - v únoru na Tchaj-wan
V červnu se podařilo středoškolskému studentovi Janu Herzigovi zvítězit v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti v oboru fyzika s prací zabývající se výzkumem vývoje exoplanet, kterou napsal pod vedením Jiřího Žáka ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Podcast s Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
Co jsou gravitační vlny a jak je ze Země detekujeme? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o minulosti kosmu zjistit víc informací? V Podcastu Akademie věd na otázky Jitky Kostelníkové odpovídá teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR.
Workshop o pozorovacích technikách 2025
V prvních dvou týdnech září se na ondřejovské hvězdárně ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR konal tradiční workshop o pozorovacích technikách, letos se jednalo o šestý ročník. Účastníky byli studenti z pěti univerzit: Karlovy univerzity v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity v Postupimi, Leibnizovy univerzity v Německu a Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani v Polsku.