Archiv zpráv

Archiv zpráv

<< <  Stránka 2 z 75  > >> FP

Český úspěch v získání unikátních dat rentgenových misí NASA pomůže odhalit tajemství černých děr

Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy.

Přípravy mise Evropské kosmické agentury – let dvou družic ve formaci Proba-3

V tomto roce nás čeká start dvou družic, které budou společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. Jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici (a vytvoří tak speciální dalekohled).

CzechLISA meeting

Zájemce o gravitační vlny zveme na setkání czechLISA konsorcia, které zašťiťuje přípravu velké vesmírné observatoře na pozorování gravitačních vln LISA. Setkání bude tentokráte výjimečné tím, že přivítáme jako vzácného hosta Guido Müllera (ředitele Max Planck Institute for Gravitational Physics).

Na čem pracujeme: Nečekaná meteorická sprška nad Skandinávií 30. října 2022

Když 30. října 2022 nad Baltským mořem a jižní Skandinávií prozářil oblohu jasný bolid, neunikl pozornosti hned několika automatických kamer, včetně jedné z České republiky. Tento bolid však během několika sekund následovalo hned jednadvacet dalších slabších meteorů s podobným radiantem. Zjevně šlo o klastr meteorů, tedy geneticky spojených těles, která se od sebe oddělila krátce před vstupem do zemské atmosféry.

Živý přenos: Atmosféra: protivník nebo spojenec?

7. března v 19 hodin se můžete podívat na YouTube @UTFAMUNI na diskuzi vysílanou živě.

Na čem pracujeme: LAMOST J040901.83+329355.6 – Wolfova-Rayetova hvězda, která není Wolfovou-Rayetovou hvězdou

Mezi hvězdami je hned několik typů, které zcela přirozeně představují nádech exotiky. Mezi ně patří zcela bez pochyb i Wolfovy-Rayetovy hvězdy, vyvinuté hmotné hvězdy, které přišly o své vodíkové obálky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí, a Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU společně se svými kolegy ukazuje, že mnohem tuctovější hvězdy se mohou za Wolfovy-Rayetovy maskovat. A některé velmi úspěšně.

Na čem pracujeme: Magnetické pole v penumbře sluneční skvrny a pohyb penumbrálních zrn

Pozorování slunečních skvrn s vysokým rozlišením odhalují přítomnost velmi jemných struktur, z nichž některé se nacházejí na samotné hranici pozorovatelnosti. Již delší dobu je známa přítomnost tzv. penumbrálních zrn, jasných struktur v penumbře skvrn, jejichž zdánlivý pohyb není stále uspokojivě vysvětlen. Michal Sobotka ze Slunečního oddělení ASU vedl studii, která statisticky ověřovala hypotézu tento zdánlivý pohyb vysvětlující.

Evropská jižní observatoř – seriál přednášek 22.–24. 2. 2024 v Brně

Největší observatoře, mikrovlnný vesmír, exoplanety, krásy oblohy a budoucnost astronomie. A ti nejlepší přednášející, kteří k tomu mají opravdu co říct.

Na základě našich výpočtů byly v Německu nalezeny vzácné meteority z planetky 2024 BX1

Podíl astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR na vysvětlení tohoto vzácného případu je především v pozorování tohoto velmi výjimečného typu tělesa ještě před jeho srážkou, jehož podstata se ukázala ovšem až po jeho vlétnutí do atmosféry ze světla, které jsme zachytili našimi přístroji, a byla poté potvrzena nalezením meteoritů v oblasti, kterou jsme přesně určili.

LISA - česká účast v reportáži České televize

Jsou to obrovské katastrofické události, výsledné gravitační vlny v časoprostoru jsou ale nesmírně jemné... Proto všichni tak vzhlížíme k budoucí misi Evropské kosmické agentury LISA. Že se čeští vědci budou podílet na stavbě této nejdražší evropské kosmické sondy, jsme tu už psali. Teď se můžete podívat na výbornou reportáž České televize v pořadu Věda24.

Záznam panelové diskuze v rámci konference Příští zastávka: Vesmír

Minimálně jeden let českého astronauta na Mezinárodní vesmírné stanici, plně funkční Česká vesmírná agentura a schopnosti evropského tahouna v oblasti kosmických aktivit. Tím vším se má Česká republika chlubit už v roce 2030.

„Pořád něco lítá“,

říká vedoucí Evropské bolidové sítě Dr. Pavel Spurný a má pravdu, ročně Evropská bolidová síť zachytí více jak 1 100 bolidů. Navíc … oblohu nad námi máme neustále pod kontrolou. A to i v případě zatažené oblohy, protože naše citlivé přístroje dokáží detekovat bolid i skrze oblačnost. A ještě jedna důležitá věc: ne z každého pádu dojde k dopadu meteoritů na zemský povrch, dokonce v drtivé většině případů těleso shoří v atmosféře. Tohle je případ tak „napůl“ – meteority pravděpodobně na zemský povrch dopadly, ale velmi malé a ve velké rozloze.

Na misi ESA LISA se podílí i Astronomický ústav AV ČR - tisková zpráva

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií. Vypuštění tří satelitů mise LISA se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.

Meteority z tělesa 2024 BX1 nalezeny

Máme radost, že nyní můžeme doplnit zprávu o zdokumentovaném nedávném pádu malého tělesa, které bylo objeveno ještě před jeho vstupem do atmosféry Země. Meteority se podle našich výpočtů skutečně našly. A ne ledajaké.

Mise Evropské kosmické agentury LISA k detekci gravitačních vln byla přijata – Češi se na ní podílejí

Zveme vás na mimořádnou tiskovou konferenci, která proběhne na závěr setkání řešitelského týmu programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo. V pondělí 29. ledna ve 14:00 v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha 4, Spořilov.

Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s.

Docent Michal Švanda ze Slunečního oddělení se zabývá nejen helioseismologií, ale také vlivem sluneční činnosti na Zemi, speciálně pak narušováním rozvodných elektrických sítí. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vedl diplomovou práci na téma Modelování geomagnetických indukovaných proudů v rozvodné síti ČEPS, a.s. (autorka Ing. Anna Smičková). Práce byla obhájena v roce 2022 a v loňském roce byla nominována do studentské části soutěže Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku. A byla oceněna Cenou děkana FEL ČVUT. Máme radost a gratulujeme!

Na čem pracujeme: První změření rotace černé díry novou metodou rentgenové polarimetrie

Analýza polarizace rentgenového záření je užitečným nástrojem, jak upřesnit některé fundamentální parametry extrémních astrofyzikálních objektů, jako např. černých děr obklopených akrečními disky. Toto diagnostické okno se otevřelo teprve nedávno a odborníci tak v současnosti sbírají cenné zkušenosti. Historicky první využití rentgenové polarizace ke změření rotace černé díry prezentovali i odborníci z ASU v mezinárodní spolupráci v nedávno publikovaném článku v časopise Astrophysical Journal.

Zánik malé planetky 2024 BX1 západně od Berlína 21. ledna 2024 zachycený kamerami Evropské bolidové sítě ...

Krátce po půl druhé ráno středoevropského času v noci ze soboty na neděli 21. ledna byl vidět z celého našeho území, nejlépe však z jeho severní části, velmi jasný bolid, který upoutal pozornost, a to i přes pokročilou noční hodinu, mnoha náhodných svědků. Jeho jasnost byla natolik velká, že byl pozorovatelný nejen od nás a Německa, kde západně od Berlína byla jeho atmosférická dráha, ale z celé střední Evropy (z míst, kde v tu dobu bylo jasno).

Prémie Jana Friče za rok 2023 udělena Petru Fatkovi

V úterý 23. ledna 2024 od 13 hodin proběhne na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2023. Laureátem je Mgr. Petr Fatka, Ph.D. z Oddělení meziplanetární hmoty, který získává toto ocenění za soubor prací „Objevy a prozkoumání nových planetkových párů a klastrů“.

Mimořádná přednáška prof. Vladimíra Karase 16. ledna v Praze bude také online

Učená společnost České republiky srdečně zve na dvojici přednášek, z nichž první bude „Kompaktní hvězdy a černé díry viděné napříč vlnovými délkami“. Přednášku pronese emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.

<< <  Stránka 2 z 75  > >>