Novinky

Akademická prémie 2012 Dr. Pavlu Spurnému

Smyslem ocenění, jež ovšem není udělováno za celoživotní zásluhy a nelze ho obdržet opakovaně, je podpora našich badatelských kapacit a vytváření takových podmínek, v nichž by mohly lépe rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd a celé české vědy. Finanční prémie do výše 5 milionů Kč ročně zahrnuje po dobu šesti let náklady spojené s výzkumem, pořízením přístrojů a mzdami pro nositele a jeho spolupracovníky.

Dr. Pavel Spurný se zaměřuje na výzkum větších meteoroidů a jejich interakce se zemskou atmosférou (jev bolidu) a svůj badatelský tým vede již téměř dvacet let. „Akademickou prémii rád využiji k zásadní modernizaci našich pozorování, zabezpečení a zkvalitnění provozu bolidových sítí a k rozšíření našeho týmu o takové pracovníky, kteří by vhodně doplnili a posílili stávající tým. Jsem si jist, že nejen toto šestileté období, ale i vzdálenější budoucnost pak přinesou řadu cenných výsledků a publikačních výstupů a udržíme si tak vedoucí postavení české školy v tomto zajímavém oboru vědy,“ nastiňuje možnou perspektivu svého výzkumu po získání finanční podpory Dr. Pavel Spurný.

O udělení Akademické prémie rozhoduje předseda AV ČR, jenž si pro tento účel zřizuje poradní komisi složenou z předních domácích i zahraničních odborníků. Vybraní kandidáti na prémii musejí předložit odborné životopisy a rámcové představy zaměření vlastního výzkumu pro příštích šest let, včetně rozvrhu využití poskytnuté finanční částky. Ta je čerpána z celoakademického rozpočtu ve formě adresného navýšení prostředků příslušného pracoviště. Nositel Akademické prémie získává i statut hosta Akademického sněmu AV ČR po dobu poskytování finanční podpory.

RNDr. Pavel Spurný, CSc.

Stručný popis nejvýznamnějších výsledků

RNDr. Pavel Spurný, CSc., se zabývá studiem malých těles Sluneční soustavy - meteoroidů a jejich interakce s atmosférou Země (jev meteoru a bolidu). Od roku 1993 je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Evropské bolidové sítě a vedoucím její české části. Inicioval její modernizaci a automatizaci a výrazně přispěl ke zdokonalení metod zpracování dat. Celkem je autorem či spoluautorem přibližně 165 vědeckých prací publikovaných v mezinárodních časopisech a sbornících. Jeho vědecká práce je zaměřena především na výzkum bolidů, nicméně některé práce jsou věnovány i slabším meteorům. Navrhl a významně se podílel na vývoji automatické bolidové kamery, unikátního přístroje pro komplexní sledování bolidů, který je velmi úspěšně používán jak v české bolidové síti, tak i v nové Pouštní bolidové síti v Západní Austrálii. Je spoluzakladatelem tohoto ambiciózního mezinárodního projektu a zásadní měrou se podílí na jeho systematickém provozu, který byl zahájen v roce 2005, a na průběžném vyhodnocování dat. V letech 1998–2002 spoluorganizoval a účastnil se úspěšných pozemních expedic do různých zemí (Čína, Španělsko, USA) v rámci mezinárodního projektu sledování meteorických dešťů Leonid, které přinesly unikátní data. Mezi nejvýznamnější výsledky, které plynou z těchto aktivit, patří objev záření rychlých meteorů ve velmi vysokých výškách a jeho difusní podstata (hlavní autor dvou prací v časopise Meteoritics and Planetary Science) a komplexní zpracování, výpočet a interpretace výjimečného bolidu Neuschwanstein, čtvrtého fotografovaného pádu meteoritů na světě (hlavní autor článku v časopise Nature a několika dalších v méně významných časopisech či sbornících). Zejména v posledních pěti letech Dr. Spurný na tento vynikající výsledek navázal a dosáhl spolu se svými spolupracovníky z Astronomického ústavu AV ČR řadu dalších velmi významných výsledků právě v oblasti instrumentálně pozorovaných pádů meteoritů, které jsou obecně považovány za vědecky nejcennější v oboru výzkumu interakce meteoroidů se Zemí a významně přispívají k výzkumu malých těles Sluneční soustavy vůbec. Podle jeho výpočtů z experimentu Pouštní bolidové sítě byly nalezeny dosud jediné dva meteority se známou dráhou na jižní polokouli, Bunburra Rockhole a Mason Gully. Jedná se o jedny z nejpřesněji popsaných pádů meteoritů v historii vůbec. Především nalezení meteoritu Bunburra Rockhole vzbudilo mimořádný ohlas ve vědecké komunitě, protože se jednalo o nový typ achondritického meteoritu a navíc se jednalo o první meteorit s dráhou typu Aten, tj. dráhou, jejíž hlavní poloosa je menší než 1 astronomická jednotka. V tomto případě dokonce téměř celá dráha původního meteoroidu ležela uvnitř dráhy Země. Význam tohoto výsledku podtrhuje fakt, že byl publikován v prestižním časopise Science (P. Spurný je druhý autor) a velmi podrobná studie pak následně v časopise Meteoritics and Planetary Science (hlavní autor).

Kromě toho se v poslední době podílel, ať už jako hlavní autor nebo jako člen řešitelského týmu, na analýze dalších významných pádů meteoritů, jako byl pád meteoritů Jesenice ve Slovinsku, Košice na Slovensku a Križevci v Chorvatsku. Všechny tyto tři bolidy byly zaznamenány přístroji české bolidové sítě. Zcela novým výsledkem mimořádného významu, který je právě ve fázi publikování, je nová analýza výjimečného bolidu z roku 1991 nad středními Čechami - bolidu Benešov. Na základě zkušeností získaných z předchozích úspěšných případů předpověděl novou pádovou oblast a navrhl takovou strategii hledání, která vedla k tomu, že meteority Benešov byly po 20 letech od pádu skutečně nalezeny.

V současné době Dr. Spurný spolu s týmem spolupracovníků dokončuje vývoj nové moderní digitální automatické bolidové kamery, která ještě podstatněji zvýší efektivitu pozorování, upevní naše výsadní postavení v tomto oboru a zcela určitě přinese nové výsledky ve zkoumání malých těles Sluneční soustavy.

Profesní životopis

Osobní údaje

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
narozen 22. ledna 1958 v Dačicích

Pracoviště

Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. (AsÚ AV ČR)
Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Funkce na pracovišti

Vedoucí oddělení meziplanetární hmoty (MPH) AsÚ AV ČR

Vzdělání a akademická kvalifikace

• 1991: CSc., Astronomický ústav AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta UK, školitel RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc., disertační práce: „Odvození vlastností meteorického roje Geminid z fotografických záznamů“.
• 1984: RNDr., Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze.
• 1982: Mgr., Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze, obor Fyzika pevných látek. Diplomová práce: Mechanické vlastnosti slitiny CuNiSn.

Přehled zaměstnání

• od r. 1982 do současnosti: Astronomický ústav AV ČR, Oddělení meziplanetární hmoty. Od roku 1993: vedoucí vědecký pracovník AsÚ AV ČR, 1993-2000 a 2004 do současnosti: vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR.

Vědeckovýzkumná činnost

• Hlavní koordinátor Evropské bolidové sítě a vedoucí České bolidové sítě (od roku 1993 – převzal po zakladateli Dr. Z. Ceplechovi). Hlavní podíl na analýze získaných dat.
• Spoluzakladatel (s Dr. P. A. Blandem z Imperial College v Londýně, UK) Pouštní bolidové sítě v jihozápadní Austrálii (od roku 2001). Zásadní měrou se podílel na jejím budování (od roku 2003) a jejím provozu (od roku 2005 do současnosti).
• Inicioval a zásadní měrou se podílel na vývoji Automatické bolidové stanice (AFO), komplexního a na světě dosud nejmodernějšího přístroje na pozorování bolidů (od roku 1997). S tímto přístrojem modernizoval a významně zefektivnil práci jak celé bolidové sítě v ČR a částečně i v sousedních státech střední Evropy, tak na něm založil práci Pouštní bolidové sítě v Austrálii.
• Objevil záření rychlých meteorů ve velmi vysokých výškách a jeho difusní podstatu.
• Na základě jeho předpovědi a výpočtů byly nalezeny meteority Neuschwanstein a Benešov ve střední Evropě a Bunburra Rockhole a Mason Gully v Austrálii. Významnou měrou se podílel i na analýze dat pádů meteoritů Jesenice, Košice, Križevci, Villabeto de la Peňa a Morávka, což dohromady tvoří polovinu všech dosud známých instrumentálně zachycených pádů meteoritů na světě, které jsou vědecky nejcennější v oboru výzkumu interakce meteoroidů se Zemí.
• Významnou měrou se podílel na objevu milisekundových záblesků na světelných křivkách bolidů.
• Nositel několika velkých grantových projektů (GA ČR, EU).

Členství v akademických společnostech

• V poslední dekádě bývá pravidelně členem organizačního výboru různých oborových mezinárodních konferencí
• 2006-2009: zvolen presidentem komise 22 Meteory, meteority a meziplanetární prach Mezinárodní astronomické unie (IAU)
• 2003-2006: zvolen vicepresidentem komise 22 Meteory, meteority a meziplanetární prach Mezinárodní astronomické unie (IAU)
• 2000: zvolen členem Organizačního výboru komise 22 Meteory, meteority a meziplanetární prach Mezinárodní astronomické unie (IAU)
• 1994: přijat za člena Mezinárodní astronomická unie (IAU)
• 1977: přijat za člena České astronomické společnosti

Ocenění vědeckou komunitou

• 2007: první laureát Kopalovy přednášky udělené Českou astronomickou společností
• 2003: Cena Učené společnosti České republiky

Publikační aktivita dle WOS a NASA ADS (jaro 2012)

• 165 publikací
• Celkový počet citací v ISI WOS a NASA ADS přibližně 800
• h-index (WOS) = 17