Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Když se magnetické siločáry trhají zevnitř -- nový pohled do nitra sluneční erupce
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Pozor - čisté zlato!
... psalo se na zásilce, která před pár dny dorazila na Astronomický ústav AV ČR. A pro jistotu tam někdo připsal cenu - 125.000 EUR, tedy něco přes 3 000 000 korun.
Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.
Na čem pracujeme: Vyvinuté obří hvězdy v galaxiích M31 a M33 infračerveným pohledem
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Vědecká konference PLATOSpec dnes skončila v Santiagu de Chile
Uplynul rok od doby, kdy byl nový přesný echelletový spektrograf PLATOSpec nainstalován na dalekohled E152 na observatoři La Silla v Chile (Evropská jižní observatoř), tedy v prosinci 2024. Při této příležitosti se tak sešli vědci k prezentaci vědeckých výsledků z prvního roku provozu, ale také k diskusi o roli podobné instrumentace v nadcházející éře vesmírných misí PLATO a Ariel.
Gravitační vlny a umělá inteligence
Naši vědci ze skupiny gravitačních vln spolu s Ústavem teoretické fyzikynMFF UK uspořádali workshop AI&GW@CZ, který se konal v pátek 28. 11. 2025 v pražském spořilovském areálu Akademie věd. Na této jednodenní akci představili naši kolegové svůj výzkum, který vedou na různých místech v ČR. Nechyběly ani významné zahraniční osobnosti - Nikolaos Stergioulas z Aristotelovy univerzity v Soluni nebo Elena Cuoco ze slavné Boloňské univerzity.
V Praze začíná 16. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna. Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.
V Praze proběhla konference Czech Italian Collaboration in Space-Based High-Energy Astronomy
Je až neuvěřitelné, jak 24. listopadu pěkně proběhla na Akademii věd konference o italsko české spolupráci, zakončená slavnostním večerem na italském velvyslanectví v Praze.
Na čem pracujeme: Vodík a křemík v jasných bolidech mění paradigma o složení meteoroidů
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Bolid nad Rakouskem a Maďarskem 15. listopadu 2025 skončil pravděpodobně pádem meteoritů
V noci z pátku na sobotu 15. listopadu 2025 velmi krátce před čtvrtou hodinou středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad jihovýchodním obzorem velmi jasný bolid.
Kosmické mise se současnou a budoucí česko-italskou spoluprací
Konference o česko-italské spolupráci v oblasti kosmické vysoko-energetické astronomie představí nejnovější vědecké výsledky, mimo jiné měření polarizace rentgenového záření v okolí akreujících černých děr pomocí mise IXPE, a nabídne pohled na připravované mezinárodní projekty, jako jsou mise ESA NewAthena či ambiciózní český projekt Quvik.
Na čem pracujeme: Míchání hvězdných populací v kulových hvězdokupách díky interakcím s binárními systémy
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Bolidů za rok zaznamenáme v průměru více jak 1300
… myšleno vícestaničních, tedy zachycených na více než jedné stanici Evropské bolidové sítě. A tady jeden příklad za všechny ... protože se samozřejmě věnujeme i těm bolidům, ze kterých na zem nic nedopadlo (ostatně těch je drtivá většina). Uvádíme příklad popisu jednoho bolidu, který jste zaznamenali 20. října 2025. Z našich pozorování a měření se o tělese dozvídáme opravdu hodně.
Den otevřených dveří ve vědeckém kampusu v Praze na Spořilově 8. listopadu
Zveme vás na Den otevřených dveří našeho pražského pracoviště, v Oddělení galaxií. Proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 od 10 do 17 hodin. Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevřou dveře hned tří ústavů Akademie věd najednou.
Mariánské listování s Pavlem Suchanem
Aktuální díl seriálu Městské knihovny Praha Mariánská listování nás netradičně zavede do vesmíru - s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd, který je jeho tiskový mluvčím. Budeme mluvit i o světelném znečištění a ochraně nočního životního prostředí.
Na čem pracujeme: Nová analýza naznačuje původ anomálie berylia-10 na Zemi ve výbuchu supernovy
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.
ARIEL a PLATO
V nedávné době proběhly dva důležité mítinky s ohledem na zapojení českých vědců do vesmírných misí ESA. Prvním bylo setkání k misi Ariel v Madridu 30.9-3.10.2025, druhým pak setkání k misi PLATO 13.-15.10.2025 v Paříži.
ZMĚNA ČASU nastává v noci na neděli 26. října...
ZMĚNA ČASU nastává v noci na neděli 26. října, kdy si posuneme hodiny ve 3:00 SELČ na 2:00 SEČ. Ale nemusíte kvůli tomu nutně vstávat, i tak budete mít noc o hodinu delší.
A je to venku ... EDOUTA
Na včerejší tiskové konferenci byly zveřejněny vědecké a technologické experimenty, které ESA vybrala pro realizaci při letu českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Je jich celkem 13 a my jsme účastni kouskem v rámci programu "EDucation and OUTreach Activities of the Czech Astronaut on Board the ISS" = EDOUTA. Ten "kousek" se týká světelného znečištění.
Solar Polarization Workshop 2025
Ve dnech 8. až 12. září se v Praze konal jedenáctý ročník mezinárodní konference Solar Polarization Workshop, tradičního setkání věnovaného výzkumu polarizace slunečního záření, slunečního magnetismu a související instrumentace.