Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 63  > >> FP

Společná pozorovací kampaň NASA a Astronomického ústavu AV ČR – černá díra Cyg X-1

Rentgenová mise NASA IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), která byla vypuštěna v prosinci minulého roku a která umožňuje vědcům zkoumat rentgenové záření včetně jeho polarizace, se poprvé zaměří na stelární černou díru. Není překvapením, že první zkoumanou černou dírou bude právě ta prvně objevená - černá díra v souhvězdí Labutě s označením Cyg X-1.

Dva unikátní optické dalekohledy rozšířily pozorovací možnosti observatoře v Ondřejově

Oba už mají za sebou tzv. první světlo, tedy první pozorování. Dalekohledy jsou provozované Astronomickým ústavem AV ČR, Fyzikálním ústavem AV ČR, Univerzitou Palackého v Olomouci, Ústavem jaderné fyziky Henryka Niewodniczańskiho Polské akademie věd, Univerzitou v Ženevě a dalšími institucemi konsorcia SST-1M.

Černá veledíra v centru naší Galaxie

Tak už víme, jak vypadá - superhmotná černá veledíra v centru naší galaxie, tedy Galaxie s velkým G, resp. pojmenované jako Mléčná dráha.

Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 před východem Slunce

V pondělí 16. května ráno se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na zapadající ukousnutý úplněk Měsíce. Částečné zatmění Měsíce začne ve 4:28 SELČ, ale uvidíme jej pouze necelou hodinu, neboť po páté hodině ráno Měsíc zapadá. Úkaz bude vidět očima z celého území ČR. Toto zatmění Měsíce bude probíhat velmi těsně nad obzorem, a tak pozorovací podmínky mohou být i velmi špatné, proto je dobré si vybrat místo ve vyšší nadmořské výšce. V případě dobrého počasí vás na pozorování zvou také vybrané hvězdárny, včetně té naší.

Podcast Akademie věd se slunečním fyzikem Michalem Švandou

Helioseismolog docent Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V nové epizodě podcastu Věda na dosah se ho Jitka Kostelníková ptá, jak se ze Země sleduje a měří sluncetřesení, nakolik naši planetu ohrožují geomagnetické bouře a jestli se na ně lze nějak připravit.

Profesor Vladimír Karas shrnul svoje období funkce ředitele

Profesor Vladimír Karas, který vedl Astronomický ústav AV ČR minulých deset let, připravil pro zaměstnance ústavu své shrnutí. Připadá nám ale natolik zajímavé a inspirativní, že se s vámi o něj chceme podělit.

Na čem pracujeme: Nevyrovnaná galaxie NGC 1068

Pierre Vermot ze Skupiny galaxií a planetárních systémů ASU analyzoval interferometrická pozorování blízké aktivní galaxie NGC 1068. Povšiml si, že pořízené údaje svědčí o nesymetriích v umístění struktur aktivního jádra, v rozporu se současnými modely.

Ocenění pro Michaelu Kraus ze Stelárního oddělení

Dr. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR převzala 19. dubna 2022 ocenění "RAÍCES Award", které jí za významný přínos k podpoře a upevnění mezinárodní spolupráce v oblasti vědy, techniky a inovací udělilo argentinské Ministerio de Ciencia, Tecnología e Innovación.

Astronomický ústav AV ČR má nového ředitele

Dosavadního ředitele prof. RNDr. Vladimíra Karase, DrSc. vystřídal 1. května 2022 dosavadní vedoucí pražského pracoviště ústavu Mgr. Michal Bursa, Ph.D. Profesor Vladimír Karas byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR od 1.5. 2012 do 30.4.2022. Za jeho působení se Astronomický ústav AV ČR řadil mezi nejlépe hodnocené ústavy Akademie věd.

Na čem pracujeme: Gama záblesk s neobvyklým optickým dosvitem

Kolektiv autorů studoval zajímavý gama záblesk zachycený přístroji družice INTEGRAL a následně pozemní pozorovací sítí optických dalekohledů. Autoři pořízená pozorování detailně analyzují a ukazují, že záblesk a následně pozorovaný optický dosvit jsou nejspíše dílem dvou různých fyzikálních procesů.

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 20. a 21. května

Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá. Vstup i doprovodný program zdarma.

Voda na Měsíci

Pro trvalou lidskou posádku na Měsíci jako je mise Artemis (má ji NASA a soukromníci začít budovat za rok) bude potřeba hodně vody, pitné i užitkové. Něco lze dovést, něco recyklovat, ale je zjevné, že bez vody na místě to nepůjde.

Ve sborníku Americké geologické služby vyšla kapitola "Aspekty gravitačního pole pro identifikaci kosmických dopadových struktur na Zemi"

Ve sborníku Americké geologické služby (GSA) vyšla kapitola prof. Jaroslava Klokočníka, doc. Aleše Bezděka a prof. Jana Kosteleckého "Aspekty gravitačního pole pro identifikaci kosmických dopadových struktur na Zemi".

Zajímavý a také diskutabilní objev vznikající exoplanety v soustavě AB Aur

Přinášíme komentář Dr. Marka Skarky ze skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR k publikované vědecké práci. „Tento objev je určitě velmi zajímavý. Neřekl bych ale, že popírá teorii o postupném nabalování materiálu u planet, které vznikají blíže svým hvězdám. Je to další možný způsob, jak mohou planety vznikat.“

Dalekohled E152 v chilské poušti Atacama přechází do českého užívání

PLATOSpec - takové je označení nového spektrografu, který bude instalován na dalekohledu E152 na observatoři La Silla v Chile. Spektrograf bude zejména hledat nové exoplanety v součinnosti s vesmírnými misemi Evropské kosmické agentury TESS a PLATO, ale také se zasadí o nové objevy na poli hvězdné astronomie. PLATOSpec bude plně funkční ve druhé polovině roku 2023. Nyní probíhá zprovozňování dalekohledu E152, který se téměř dvacet roků nepoužíval a přitom má vhodné parametry. Práce probíhají také na předchůdci spektrografu PLATOSpec, který je na dalekohledu.

Výzkum hvězdného větru přispěl k lepšímu pochopení hmotných hvězd

Grantová agentura České republiky (GA ČR) oznámila závěrečné hodnocení projektu č. 18-05665S s názvem Ztráta hmoty v pozdních fázích vývoje hmotných hvězd. Projekt ohodnotila stupněm ‚vynikající‘.

Na čem pracujeme: Radioteleskop ALMA pomohl určit teplotní strukturu sluneční protuberance

Sluneční protuberance patří mezi velmi dynamické projevy sluneční aktivity. Vznikají v komplikovaných strukturách koronálního magnetického pole, v nichž kondenzuje látka s vlastnostmi chromosféry. Určení teploty plazmatu v protuberancích je náročným úkolem. Petr Heinzel společně s dalšími kolegy ze Slunečního oddělení ASU i kolegy ze zahraničních institucí ukazuje, že s pomocí rádiového interferometru ALMA lze tuto úlohu vyřešit.

Výstava RELATIVITA ČASU 12. 4. - 3. 5. 2022, Velký Svět Techniky, Dolní Oblast Vítkovice, Ostrava

Výstava bude zahájena přednáškou Pozorování černých děr prostřednictvím rentgenové astronomie (Dr. Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR) - Divadlo vědy, Velký svět techniky, úterý 12. dubna 2022 v 17:00. Vstupné na zahajovací přednášku je zdarma, je však nutné vyplnit registraci, viz plakátek. Fyzikální ústav v Opavě a Astronomický ústav AV ČR vás zvou na společnou výstavu fotografií, kde se také dozvíte, na jakých vesmírných misích se podílíme a co díky jim budeme moci zjistit o extrémním prostředí v okolí černých děr a neutronových hvězd.

Evropská sonda Solar Orbiter se ve své vědecké části mise přiblížila ke Slunci

Solar Orbiter je nejsložitější vědecká laboratoř, která kdy byla vyslána ke Slunci. Přestože naše životodárná hvězda je po staletí předmětem vědeckého zájmu, její chování stále představuje pro vědce hádanku. Sonda Solar Orbiter pořídí snímky Slunce dosud z nejmenší vzdálenosti, navíc se rovina oběhu kolem Slunce bude postupně zvedat tak, že budeme mít poprvé možnost podívat se do polárních oblastí Slunce. Vědci doufají, že spojením pozorování ze šesti přístrojů pro dálkový průzkum sondy Solar Orbiter a čtyř sad přístrojů in situ naleznou odpovědi na tyto zásadní otázky: Co pohání 11letý cyklus stoupající a klesající magnetické aktivity Slunce? Co ohřívá horní vrstvu atmosféry Slunce, korónu, na miliony stupňů? Co způsobuje sluneční vítr? Co urychluje sluneční vítr na rychlost stovek kilometrů za sekundu? A jak to všechno ovlivňuje naši planetu?

Úplněk a Velikonoční neděle letos v těsném sledu

Letošní dubnový úplněk připadá na sobotu 16.4. a Velikonoční neděle tedy bude následující den. Těsnější odstup není možný. Dr. Jan Vondrák ze Skupiny rotace Země se podíval na to, jak to bylo a případně bude jindy. Naposledy nastala stejná situace (tedy první jarní úplněk nastal v sobotu a Velikonoční neděle byla hned další den) v roce 2018, kdy úplněk připadl na sobotu 31.3. ve 13:36 SEČ a Velikonoční neděle tedy na 1.4. Nejbližší příští situace nastane v roce 2032, úplněk připadne na sobotu 27.3. v 1:46 SEČ a Velikonoční neděle tedy bude 28.3. Jak je vidět, nejsou to tedy až tak moc řídké úkazy.

Stránka 1 z 63  > >>