Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Proměnnost modrých veleobrů
Modří veleobři – hvězdy mnohonásobně větší a hmotnější než Slunce – procházejí dramatickými proměnami během svého života. Nová studie využívající družici TESS zkoumá, jak se tyto hvězdy vyvíjejí a jaké informace lze vytěžit z jejich proměnlivosti. Díky podrobné analýze jednačtyřiceti těchto hvězd získáváme nové poznatky o jejich vnitřní stavbě, rotaci, pulsacích i záhadném šumu nízkých frekvencí, jehož původ stále uniká jistému vysvětlení.
Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu s jedenácti návrhy na nové mise
Do aktuální výzvy Evropské kosmické agentury (ESA) k předkládání návrhů na středně velké, rychlé vědecké mise a malé rychlé vědecké mise se významně zapojila česká odborná komunita. Vědci a inženýři z České republiky zapojeni do programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ĆR, se podílejí na jedenácti návrzích, které cílí na různé oblasti kosmického výzkumu – od astrofyziky, pozorování Slunce, až po planetologii. Zapojení českých týmů do tohoto prestižního evropského výběrového procesu dokládá rostoucí ambice a mezinárodní renomé domácí vědecko-technické základny.
Naše fotografie posla velkých dálek – a byla již potvrzena kometární aktivita
V noci z 2. na 3. července bylo jasno a na ondřejovské hvězdárně Mayerův dalekohled skupiny astrofyziky asteroidů Oddělení meziplanetární hmoty, s průměrem zrcadlového objektivu 65 cm, pracoval. Pozorovatelé Hana Kučáková nasnímala a Kamil Hornoch zpracoval snímky interstelárního objektu A11pl3Z (původní označení, čtěte dále).
Tak tohle je čirá radost
Každoročně v únoru naše vědkyně vyhlašují Chat s astronomkou. Letos jsme, mimo formální program, dostali asi 30 otázek od dětí ze Školní družiny Základní školy Rybí. A poslali jsme odpovědi.
PLATO - hledání druhé Země, milník v přípravě mise ESA s českou účastí
Mise PLATO Evropské kosmické agentury (ESA) bude startovat v roce 2026 a od roku 2027 začne hledat planety podobné Zemi okolo hvězd slunečního typu. Významný milník v přípravě mise - optická lavice s 26 kamerami byla úspěšně nainstalována na modul vesmírné lodi. Nyní už zbývá jen nainstalovat solární panely. Česká republika je do mise aktivně zapojena v oblasti vývoje hardwaru a softwaru, stejně jako ve vědecké oblasti.
Vesmír v průvanu
Hvězdné větry, sluneční vítr a tako větrno na planetách. Krátce a výstižně v novém čísle A / Magazínu, který vydává Akademie věd a pro který tyto krátké kapitoly připravili lidé z Astronomického ústavu AV ČR.
Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
Ve středu 26. června navštívil v doprovodu předsedy Akademie věd profesora Radomíra Pánka hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově ministr dopravy Martin Kupka.
Ze stáže na ondřejovské hvězdárně až k vítězství v celostátním kole SOČ
Loni v létě absolvoval student nyní 2. ročníku Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích Jan Herzig týdenní stáž na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Na základě této stáže v průběhu školního roku navázal spolupráci s Jiřím Žákem ze Stelárního oddělení a pod jeho vedením napsal středoškolskou odbornou činnost.
Na čem pracujeme: Penumbrální zrna v numerické simulaci sluneční skvrny
Jak se ve skvrnách na Slunci pohybují jasné útvary zvané penumbrální zrna, a co tento pohyb říká o vnitřní dynamice a magnetickém poli Slunce? Nová studie pomocí pokročilé počítačové simulace nabízí odpovědi, které rozšiřují výsledky předchozích pozorování a odhalují, jak složitý a proměnlivý je život penumbrálních zrníček.
Na čem pracujeme: Aktivní galaktické jádro potvrzeno uvnitř hvězdotvorné hráškové galaxie
Astronomové díky vesmírné observatoři XMM-Newton poprvé potvrdili přítomnost aktivního galaktického jádra (AGN) v tzv. „zeleném hrášku“ – zvláštním typu trpasličí galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato objevná studie ukazuje, že i méně zářivé černé díry mohly hrát klíčovou roli při reionizaci raného vesmíru a poskytuje tak cenný pohled na růst černých děr v jeho prvních epochách.
První umělé zatmění Slunce díky misi Proba-3
Evropská kosmická agentura (ESA) v pondělí 16. 6. 2025 v 16:15 poprvé představila veřejnosti vědecká pozorování sluneční koróny pořízené vesmírným koronografem ASPIICS na palubě mise Proba-3. Díky unikátní technologii velmi přesného letu satelitů ve formaci se tak "zatmění na přání" stalo skutečností. Tato sonda vznikla za výrazného českého přispění.
Nastane letní slunovrat a začne astronomické léto
V sobotu 21. června ve 4 hodiny a 43 minut našeho (středoevropského letního) času nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Při letním slunovratu Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy, na severní polokouli tak zažijeme nejdelší den v roce. Dny se pak ale už začnou zkracovat, a to až do zimního slunovratu 21. prosince 2025.
Solarografický meeting 2025 - mezi vědou a uměním
Ve dnech 19. - 22. června 2025 se v prostorách pražského planetária uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí.
Ondřej Zelenka oceněn prestižní Prémií Otto Wichterleho
Dvacet pět vědkyň a vědců obdrželo 11. června 2025 z rukou předsedy Akademie věd profesora Radomíra Pánka Prémii Otto Wichterleho. Prémie nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího chemika světového formátu, vynálezce měkkých kontaktních čoček a prvního polistopadového prezidenta Československé akademie věd. Právě z důvodu, aby česká věda měla více takových významných osobností, podporuje Akademie věd ČR už od roku 2002 perspektivní začínající badatele.
O bolidech a lidech, kteří na jejich výzkumu pracují
Podívejte se na reportáž České televize v pořadu Gejzír vysílanou 28. května 2025. Natáčelo se v Oddělení meziplanetární hmoty. A jistě promineme České televizi občasné terminologické chyby v komentáři. I počet meteoritů s rodokmenem uvedený jako 30 už není pravda, dnes je jich na celém světě kolem padesáti. Ale zaručujeme, že co říkali naši vědci, je pravda.
Na čem pracujeme: 50 Draconis: zajímavá pulsující chemicky pekuliární dvojhvězda
Ne všechny hvězdy se chovají přesně podle kolonky, do níž spadají. Některé z hvězd například vykazují anomálie v chemickém složení, takové označujeme jako chemicky pekuliární. Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU vedl tým, který studoval hned dvojici chemicky pekuliárních hvězd v systému 50 Draconis. Práce ukazuje, že jde o velmi zajímavý systém, v němž se uplatňuje hned několik neobvyklých fyzikálních procesů.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2025
Dnes začíná v Žatci 19. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Proběhne ve dnech 26. až 30. května 2025. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.Dnes začíná v Žatci 19. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Proběhne ve dnech 26. až 30. května 2025. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.
Od vzniku hvězdokup až k výuce mladší generace astronomů
Dr. Václav Pavlík z Oddělení galaxií zkoumá hvězdné pozůstatky a jejich vliv na evoluci hvězdokup. Do Astronomického ústavu AV ČR ho zapojil program Středočeského inovačního centra MERIT. Proč díky výzkumu hvězdokup můžeme pochopit, jakou roli ve vesmíru hrajeme? Jakou sílu má v astronomii AI a co mladým lidem přináší astronomické olympiády?
Nobelista Kip Thorne v Praze - 28. května přednese veřejnou přednášku
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Astronomický ústav AV ČR podepsal memorandum o spolupráci se vznikajícím Deutsches Zentrum für Astrophysik
Nedaleko českých hranic, v saském Görlitzu (Zhořelci), vzniká za podpory německého transformačního fondu pro bývalé uhelné regiony ambiciózní projekt: Národní centrum astrofyzikálního výzkumu (DZA – Deutsches Zentrum für Astrophysik). Tento výzkumný komplex, který propojuje německou astronomii a astročásticovou fyziku, má za cíl vyvíjet nové technologie pro astronomická pozorování, podporovat digitalizaci šetrnou k přírodním zdrojům, usnadňovat transfer technologií do aplikační sféry a vytvářet nové perspektivy pro výzkum vesmíru.