Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 54  > >> FP

Česká stopa ve vesmíru

Česká stopa ve vesmíru v pořadu České televize Hyde Park Civilizace. Vystupují Jiří Svoboda (Astronomický ústav AV ČR, koordinátor programu Vesmír pro lidstvo), Petr Kapoun (S.A.B. Aerospace), Daniel Štefl (HULD), Jan Kolmaš (před založením vlastního kosmického startupu pracoval v operačním centru ESA).

Jasný a velmi dlouhý bolid časně ráno 19. listopadu 2020 nad Střední Evropou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor - bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na většině stanic a navíc hlavně těch nejbližších k jeho atmosférické dráze. Díky těmto fotografickým a video záznamům celkem z 11 stanic bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i velmi dobré informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by měl relativně velký počet úlomků původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně tento čtvrtek ráno došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Když "vane sluneční vítr"

Vědci ze Slunečního oddělení - Juraj Lörinčík a docent Jaroslav Dudík - se podíleli na potenciálním objevu nového zdroje slunečního větru v ukotveních erupčního filamentu.

Na čem pracujeme: Epizodický závan slunečního větru z koronálního ztmavnutí po erupci filamentu

Koronální výrony hmoty jsou celým komplexem jevů pozorovaných napříč elektromagnetickým spektrem. Juraj Lörinčík z ASU a jeho kolegové pozorovali přetrvávající tok hmoty z přechodné koronální díry vzniklé po erupci filamentu. Je to poprvé co odborníci získali obrazové důkazy o původu závanů slunečního větru z takových oblastí.

Omlazující kúra uprostřed Galaxie. Proč „rudí obři“ vypadají jako mladé hvězdy?

„Navrhli jsme zajímavý mechanismus, který elegantně vysvětluje početní nerovnováhy jako důsledek jednoho procesu. Tuto hypotézu jsme podpořili výpočty a propracovaným teoretickým modelem,“ vysvětluje ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas. Na studii pracoval spolu s vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR, Centra pro teoretickou fyziku Polské akademie věd ve Varšavě a Fyzikálního ústavu na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem.

Zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů v Jizerských horách

Před týdnem jsme zveřejnili informaci o mimořádném bolidu nad Jizerskými horami. Nyní zveřejňujeme pádovou oblast meteoritů. Ta je po systematickém hledání pracovníky Astronomického ústavu AV ČR v minulém týdnu z části prohledána, ale meteorit(y) se nepodařilo najít. Jedná se o mimořádně obtížný terén, podrobný popis je dále.

Záznam "dotazovny" na téma černé díry

Děkujeme všem, kteří se včera večer dívali a ti, co to nestihli, se mohou podívat na záznam buďto na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR.

Jasný bolid v podvečer 8. listopadu 2020 nad Českou republikou podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě

V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor - bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a několik náhodných svědků nám poslalo svá hlášení.

Czech Space Week 8. až 14. 11. - souhrnný program

Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo, který náš ústav koordinuje. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 8.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti. Podívejte se na program.

Den zavřených dveří na Astronomickém ústavu AV ČR

Zveme vás na Den zavřených dveří v Oddělení galaxií a planetárních soustav na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, který v rámci Týdne vědy a techniky proběhne v neděli 8. listopadu od 18:00 a bude trvat zhruba hodinu (v případě velkého zájmu prodloužíme). Budeme streamovat na facebooku "Astronomický ústav AV ČR".

Film Perkův dalekohled nyní ke shlédnutí na webu

Týden vědy a techniky pořádaný Akademií věd je v plném (onlinovém) proudu na www.tydenvedy.cz, ale filmy, které nabízí, jsou volně ke shlédnutí pouze do neděle. Nezapomeňte tedy na film Perkův dalekohled. Stačí otevřít web a dát Sledovat film. A pak se už jen pohodlně usadit a podívat se na největší český dalekohled a také do tváře jedné z nevýznamnějších osobností české a světové astronomie, nedávno zesnulému Luboši Perkovi, který se dožil neuvěřitelných 101 roků.

Na čem pracujeme: Wray 15-906: kandidát na modrou svítivou proměnnou

Některé typy hvězd považujeme za vzácné, pokud jich je v Galaxii známo jen pár reprezentantů stejného typu. Mezi ně patří i modré svítivé proměnné, kterých v celé Galaxii astronomové katalogizují pouhých sedmnáct. Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU se ve své práci velmi detailně věnovala hvězdě Wray 15-906, která by mohla být osmnáctou známou modrou svítivou proměnnou.

Na čem pracujeme: Hynou rudí obři v galaktickém centru?

Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje. Článek vychází v tomto měsíci v časopise The Astrophysical Journal.

Na čem pracujeme: IRAS 13224-3809 – aktivní galaktické jádro v průběhu času

Aktivní galaktická jádra patří mezi exotické kosmické objekty, neboť se v jejich středu nachází černá veledíra. Současně jsou tyto objekty ideální laboratoří procesů v akrečních discích a také vhodnými cíli pro studia jevů obecné teorie relativity. A tak pokud je k dispozici unikátní sada pozorování umožňují dozvědět se o těchto objektech téměř všechny podstatné informace, byla by škoda je nevyužít, zejména pokud je v týmu k dispozici programový balík pro tyto účely velmi vhodný.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Měření velikosti korony supermasivních černých děr

Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž třetí vám nyní představujeme.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Nový výbuch žluté hyperobří hvězdy ρ Cas – Astronomové sledují chvění umírající hvězdy

Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž druhý vám nyní představujeme.

Nejlepší vědecké výsledky za rok 2019: Objev molekulárního plynu v chapadlech galaktické medúzy dalekohledem ALMA

Astronomický ústav AV ČR publikoval Výroční zprávu za rok 2019. Z výsledků publikovaných v roce 2019 do ní Rada ústavu vybrala tři významné reprezentativní výsledky, z nichž první vám nyní představujeme.

Cena Littera Astronomica za rok 2020 pro Michala Švandu ze Slunečního oddělení

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou.

Mimořádná přednáška na téma udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2020 za teoretický i experimentální výzkum černých děr

Zveme vás na mimořádnou přednášku na téma udělení Nobelovy ceny za fyziku v roce 2020 za teoretický i experimentální výzkum černých děr.

Georgios Loukes-Gerakopoulos oceněn prémií Lumina quaeruntur

Cílem výzkumu nového týmu Georgiose Loukes-Gerakopoula budou gravitační vlny, někdy označované za nejvíce nepolapitelný jev v astronomii. Zaměří se mimo jiné i na vývoj nových nástrojů pro analýzu gravitačních vln. Čerstvý držitel prémie Lumina quaeruntur udělované Akademií věd Georgios Loukes-Gerakopoulos o svém výzkumu říká “Je to krásný pocit, když bádáním překračujete svou hloupost a začnete vnímat to, co se vám skrývalo před očima. Ten pocit je unikátní. Zvlášť když se tento proces uskuteční při kolektivní spolupráci”.

Stránka 1 z 54  > >>