Archiv zpráv

Archiv zpráv

Stránka 1 z 76  > >> FP

Na čem pracujeme: Pohyby částic kolem rotujících černých děr: směřujeme ke skloněným akrečním diskům

V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky, která kolem černé díry vytváří akreční disk. Parametry černých děr jsou pak z vlastností záření disku určovány. Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z ASU publikovali teoretickou práci vyšetřující chování částic na orbitách v okolí černých děr.

Letní obloha 2024

Letní slunovrat nastal 20. června ve 22:51 středoevropského letního času (tedy aktuálně používaného času). Začalo tak astronomické léto a prožili jsme nejdelší den v roce - Slunce bylo v průběhu roku nejvýše nad obzorem a jeho dráha na obloze tak byla z celého roku nejdelší.

Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou

Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. BD-14 3065b představuje unikátní objekt, první svého druhu, kde pozorování naznačují spalování deuteria v takto pokročilém věku.

Spolupracujeme s Fyzikálním ústavem Slezské univerzity ve společném pracovišti

Na pozvání rektora Slezské univerzity doc. Mgr. Tomáše Gongola, Ph.D. zavítala 19. června do Opavy delegace z Akademie věd ČR, nejvýznamnější vědecké instituce v ČR, v čele s její předsedkyní prof. RNDr. Evou Zažímalovou, CSc., dr. h. c.

Na čem pracujeme: Všechny tvary mlhoviny v okolí R Aquarii

Hvězdy zůstávají jasnými body, i když je pozorujeme sebevětšími dalekohledy. Ovšem některé procesy formují v okolí těchto hvězd roztodivné struktury plynu a prachu. Jednou z takových hvězd je R Aquarii, nám nejbližší symbiotická dvojhvězda. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení byla u odhalovaní historie podivuhodných útvarů mlhoviny v bezprostředním okolí této hvězdy.

Skrytý poklad v Galaxii

Astronomická hádanka Cygnus X-3 má nyní na kahánku. Průlom v rozluštění záhady přineslo studium tohoto systému pomocí družice Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE). Měření rentgenové polarizace s IXPE umožnilo nahlédnout do konfigurace hmoty tvořící nejbližší okolí černé díry. Zjistili jsme, že kompaktní objekt je obklopen obálkou z husté neprůhledné hmoty. Světlo, které pozorujeme, je odrazem od vnitřních stěn trychtýře tvořeného okolním plynem, který připomíná zmrzlinový pohár se zrcadlovým vnitřkem. A Češi jsou u toho.

Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd

Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd. Program na observatoři v Ondřejově začne ve 12:30 za účasti předsedkyně Akademie věd paní Evy Zažímalové a hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové.

Na čem pracujeme: Zarovnaný exoplanetární systém HD 110067

Počty objevených extrasolárních planet již dávno přesáhly hodnotu pěti tisíc, v 905 případech byly objeveny celé planetární systémy. Jen velmi malé množství z nich ale vykazuje koplanární orbity a ještě menší počet pak orbity nejen v téměř jedné rovině, ale navíc vzájemně gravitačně svázané tzv. rezonancemi. Systém HD 110067 je dost možná jedním z nich. Prvotní indikátor přináší práce, jejímž hlavním autorem byl Jiří Žák.

Výroční zpráva 2023

Zveřejnili jsme Výroční zprávu Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. za rok 2023

Na čem pracujeme: Jak vzniká penumbra slunečních skvrn?

Sluneční skvrny jsou lidstvu známy již po staletí. Za jakých podmínek se ale formuje jejich penumbra a co tomu předchází? Na tyto otázky hledala odpověď Marta García-Rivas ze Slunečního oddělení ASU.

Pozvánka na Veletrh vědy v Praze

Samozřejmě i nás najdete na Veletrhu vědy na výstavišti v Praze Letňanech. Od čtvrtka do soboty, denně 10 až 18 hodin. Podívejte se na pozvánku.

Zrcadlo Perkova dalekohledu se dnes vydá do Německa

Při prohlídkách ondřejovské hvězdárny vám vždy vyprávíme, jak se zrcadlový objektiv největšího českého dalekohledu jednou za pár roků vyndá z dalekohledu, aby se odvezl na nové pokovení do Německa. A to se stane právě dnes.

Na čem pracujeme: AtLAST: řešení pro studium Slunce i hvězd v submilimetrové oblasti spektra

Pozorování Slunce v dlouhých vlnových délkách má odborníkům stále co nabídnout. V poslední letech, například s rozvojem interferometru ALMA, se vědci stále více zajímají o sledování Slunce v submilimetrových vlnových délkách. Tato oblast spektra, ohraničená na jedné straně infračerveným a na druhé mikrovlnným zářením, se totiž zdá být důležitá pro pochopení termálních i netermálních procesů v jevech sluneční aktivity.

Na nízké oběžné dráze kolem Země se hromadí odpad

Vysloužilé družice a nosné části stupňů raket, části vybuchlých motorů, zapomenuté věci, zbraně pro odstranění družic i kosmická tříšť. Lidstvo kosmickým odpadem čím dál víc zamořuje vesmír.

Podíváme se na místo činu

Hera je vesmírná mise Evropské kosmické agentury v programu Space Safety. Jejím primárním cílem je studovat binární asteroid Didymos - Dimorphos. Právě Dimorphos byl zasažen 22. září 2022 americkou sondou DART. Evropská HERA bude mít za úkol podívat se na místo dopadu (protože americká sonda DART byla při nárazu zničena) a přispět k analýze tohoto prvního testu planetární obrany.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2024

Dnes začíná v Chebu 18. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). Na chebském gymnáziu proběhne ve dnech 13. až 17. května 2024. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty, včetně robotických teleskopů a tentokrát bude také spojena s letní školou pořádanou v rámci projektu EU H2020 AHEAD řešeného na FEL ČVUT.

Proba-3 – brzy nás čeká pravidelné šestihodinové zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci

Na téhle misi Evropské kosmické agentury se podílíme, její start je připraven na září tohoto roku z Indie. Držte tomuto technologickému letu s vynikající astronomickou přidanou hodnotou palce.

Na čem pracujeme: Jak pevné jsou Geminidy?

Meteorický roj Geminid, který je aktivní především v první polovině prosince každého roku, je považován za dlouhodobě nejaktivnější meteorický roj. Jeho mateřským tělesem není kometa, jak bývá obvyklé, ale planetka Phaethon. To samo o sobě vzbuzuje mnoho otázek. Tým odborníků z Oddělení meziplanetární hmoty ASU studoval mechanickou pevnost Geminid, aby se dozvěděl více o materiálu, z něhož jsou složeny.

Na čem pracujeme: Rádiové záření borůvek a zelených hrášků

Vypadá to jako výlet do zelinářství. A přesto se pod těmito názvy schovávají velmi speciální typy trpasličích galaxií, které možná vyprávějí důležitý příběh o minulosti našeho vesmíru. Abhijeet Borkar z ASU a jeho spolupracovníci se zaměřili na studium rádiového záření těchto objektů. Cílem práce bylo ověřit, jak moc jsou tyto galaxie neobvyklé.

Na čem pracujeme: Zaostřeno na Dimorphos: nové parametry oběžné dráhy

Když 26. září 2022 narazil do měsíce Dimorphos projektil družice DART, šlo o první reálný test planetární obrany před smetím z vesmíru. Že dopadl test úspěšně bylo jasné hned v prvních dnech. Tím ovšem práce vědců neskončila. Domyslet a doměřit plný rozsah tohoto experimentu znamenalo dále sbírat a analyzovat data. Petr Scheirich a Petr Pravec z ASU byli u toho.

Stránka 1 z 76  > >>