Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Tepelné namáhání jako primární mechanismus fragmentace meteoroidů roje Geminid
Geminidy patří mezi ty nejlépe sledovatelné meteorické roje, každoročně slibující stabilní hodinové frekvence. Přesto jsou tato tělíska do jisté míry mezi jinými meteorickými roji unikátní. Autorský tým z Oddělení meziplanetární hmoty ASU se věnoval zevrubné studii několika exemplářů Geminid pozorovaných vlastními silami, pokrývajících rozsáhlý interval hmotností těles. Autoři studovali jak a proč se tyto objekty rozpadají, jaké mechanické a tepelně-mechanické síly je ovlivňují a co jejich chování říká o vnitřní struktuře a původu těchto těles. Studie přináší ucelený pohled na dynamiku fragmentace meteoroidů různých velikostí a nabízí důkazy, že jejich počáteční praskání je způsobeno tepelným namáháním při nástupu do atmosféry.
Šťastnou cestu do Antarktidy
A je to. První krok k historicky prvnímu měření jasu oblohy, chcete-li zjednodušeně světelného znečištění v Antarktidě. Měřící přístroj Sky Quality Meter byl dnes na Astronomickém ústavu AV ČR předán Pavlem Suchanem z programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo na cestu letadlem a ledoborcem výzkumníkovi Českého antarktického výzkumného programu Matyáši Šandovi.
Na čem pracujeme: Jak změna modelů hvězdných větrů přepisuje příběh hvězd u Sagittarius A*
V srdci naší Galaxie se nachází extrémně hustá koncentrace hmotných hvězd poblíž supermasivní černé díry Sagittarius A*. Tyto hvězdy — obří a krátkověké — mají rozhodující vliv na okolní prostředí i na to, jak černá díra akumuluje hmotu. Nová práce, v níž důležitou roli sehráli odborníci z ASU představuje nejnovější modely vývoje těchto masivních hvězd založené na modernizovaných předpisech ztrát hmoty. Ukazuje se, že doposud běžně používané modely mohly významně nadhodnocovat ztrátu hmoty v raných fázích hvězdného vývoje. Práce tak nabízí aktualizovaný pohled na interpretaci pozorovaných populací hvězd v centru naší Galaxie.
Poslechněte si rozhovor s Dr. Ondřejem Zelenkou z Oddělení galaxií ... o gravitačních vlnách
Jaké to je podílet se na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti - tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.
Na čem pracujeme: Když se magnetické siločáry trhají zevnitř -- nový pohled do nitra sluneční erupce
Sluneční erupce patří k nejenergetičtějším jevům ve Sluneční soustavě, ale jejich vnitřní průběh zůstává i dnes jen částečně pochopen. Studie Jany Kašparové z ASU a jejích kolegů ukazuje, že klíčové procesy magnetického přepojování mohou probíhat nejen pod strukturou procházející erupcí, ale i přímo uvnitř ní. Díky unikátní kombinaci rádiových, extrémně ultrafialových a rentgenových pozorování autoři detailně rekonstruují počáteční fázi erupce z 2. dubna 2022 a odhalují nové souvislosti mezi strukturou magnetického pole, urychlováním částic a vznikem záření.
Pozor - čisté zlato!
... psalo se na zásilce, která před pár dny dorazila na Astronomický ústav AV ČR. A pro jistotu tam někdo připsal cenu - 125.000 EUR, tedy něco přes 3 000 000 korun.
Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.
Na čem pracujeme: Vyvinuté obří hvězdy v galaxiích M31 a M33 infračerveným pohledem
Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Vědecká konference PLATOSpec dnes skončila v Santiagu de Chile
Uplynul rok od doby, kdy byl nový přesný echelletový spektrograf PLATOSpec nainstalován na dalekohled E152 na observatoři La Silla v Chile (Evropská jižní observatoř), tedy v prosinci 2024. Při této příležitosti se tak sešli vědci k prezentaci vědeckých výsledků z prvního roku provozu, ale také k diskusi o roli podobné instrumentace v nadcházející éře vesmírných misí PLATO a Ariel.
Gravitační vlny a umělá inteligence
Naši vědci ze skupiny gravitačních vln spolu s Ústavem teoretické fyzikynMFF UK uspořádali workshop AI&GW@CZ, který se konal v pátek 28. 11. 2025 v pražském spořilovském areálu Akademie věd. Na této jednodenní akci představili naši kolegové svůj výzkum, který vedou na různých místech v ČR. Nechyběly ani významné zahraniční osobnosti - Nikolaos Stergioulas z Aristotelovy univerzity v Soluni nebo Elena Cuoco ze slavné Boloňské univerzity.
V Praze začíná 16. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna. Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.
V Praze proběhla konference Czech Italian Collaboration in Space-Based High-Energy Astronomy
Je až neuvěřitelné, jak 24. listopadu pěkně proběhla na Akademii věd konference o italsko české spolupráci, zakončená slavnostním večerem na italském velvyslanectví v Praze.
Na čem pracujeme: Vodík a křemík v jasných bolidech mění paradigma o složení meteoroidů
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Bolid nad Rakouskem a Maďarskem 15. listopadu 2025 skončil pravděpodobně pádem meteoritů
V noci z pátku na sobotu 15. listopadu 2025 velmi krátce před čtvrtou hodinou středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad jihovýchodním obzorem velmi jasný bolid.
Kosmické mise se současnou a budoucí česko-italskou spoluprací
Konference o česko-italské spolupráci v oblasti kosmické vysoko-energetické astronomie představí nejnovější vědecké výsledky, mimo jiné měření polarizace rentgenového záření v okolí akreujících černých děr pomocí mise IXPE, a nabídne pohled na připravované mezinárodní projekty, jako jsou mise ESA NewAthena či ambiciózní český projekt Quvik.
Na čem pracujeme: Míchání hvězdných populací v kulových hvězdokupách díky interakcím s binárními systémy
Hvězdokupy se na první pohled mohou zdát klidnými a neměnnými shluky hvězd, ale ve skutečnosti v nich probíhá neustálý dynamický tanec plný těsných přiblížení hvězd, občasných kolizí a výměn energie. Nová studie vedená Václavem Pavlíkem z Oddělení galaxií ASU ukazuje, že právě tyto interakce mezi hvězdami – zejména mezi binárními a jednotlivými – mohou zásadně měnit vnitřní uspořádání hvězd v kulových hvězdokupách. Modely naznačují, že těsná přiblížení hvězd ke dvojhvězdným systémům, konkrétně hmotným binárním černým dírám, napomáhají promíchávání různých populací hvězd.
Bolidů za rok zaznamenáme v průměru více jak 1300
… myšleno vícestaničních, tedy zachycených na více než jedné stanici Evropské bolidové sítě. A tady jeden příklad za všechny ... protože se samozřejmě věnujeme i těm bolidům, ze kterých na zem nic nedopadlo (ostatně těch je drtivá většina). Uvádíme příklad popisu jednoho bolidu, který jste zaznamenali 20. října 2025. Z našich pozorování a měření se o tělese dozvídáme opravdu hodně.
Den otevřených dveří ve vědeckém kampusu v Praze na Spořilově 8. listopadu
Zveme vás na Den otevřených dveří našeho pražského pracoviště, v Oddělení galaxií. Proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 od 10 do 17 hodin. Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevřou dveře hned tří ústavů Akademie věd najednou.
Mariánské listování s Pavlem Suchanem
Aktuální díl seriálu Městské knihovny Praha Mariánská listování nás netradičně zavede do vesmíru - s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu Akademie věd, který je jeho tiskový mluvčím. Budeme mluvit i o světelném znečištění a ochraně nočního životního prostředí.
Na čem pracujeme: Nová analýza naznačuje původ anomálie berylia-10 na Zemi ve výbuchu supernovy
Nedávná astronomická studie sledující pohyb Sluneční soustavy v minulosti přinesla důkazy, že za zjištěnou anomálií v koncentraci radionuklidu berylia-10 (10Be) v hlubokomořských sedimentech může stát výbuch blízké supernovy. Výzkum využívá vysoce přesná data z mise Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) k rekonstrukci drah Slunce a okolních hvězdokup za posledních 20 milionů let a počítá pravděpodobnost, s jakou v době zaznamenané anomálie došlo v blízkosti Země k hvězdné explozi. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics naznačují, že blízkost Sluneční soustavy k aktivní oblasti tvorby hvězd v pozdním miocénu významně zvyšuje pravděpodobnost astrofyzikálního vysvětlení záhadného nárůstu pozemského berylia-10.