Archiv zpráv
Americký astronaut Donald Pettit bude nejstarším člověkem, který bude dlouhodobě žít na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS
U příležitosti startu vesmírného rekordmana se podívejme na zajímavou statistiku letů s lidskou posádkou. Devětašedesátiletý Donald Pettit se právě nyní vydává na svojí půlroční cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Držme mu palce, vesmírné výpravy jsou pořád velmi nebezpečnou záležitostí. Vědci však díky nim získávají stále mnoho nových informací o chování lidského těla dlouhodobě vystaveného působení mikrogravitace. A z výsledků, které získají například z lékařského sledování Donalda Pettita, mohou potom vycházet při nových metodách léčby stárnoucí lidské populace na naší planetě.
Na čem pracujeme: Zákryt hvězdné erupce smyčkovou protuberancí
Se zlepšující se dostupností rutinních pozorování chladných hvězd se o dění v jejich bezprostředním okolí dozvídáme stále větší podrobnosti. V mnoha případech nám získané údaje ukazují, že jsou tyto hvězdy velmi podobné s naším Sluncem, tedy přinejmenším pokud se týká hvězd chladnějších spektrálních typů. Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU a z Vratislavské univerzity byl u studie, která určovala parametry hvězdné protuberance, jež opakovaně zakrývala velmi dlouho trvající erupci probíhající na téže hvězdě.
Workshop observačních technik 2024
Na přelomu srpna a září se ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR na hvězdárně v Ondřejově koná tradiční Workshop observačních technik 2024, letos je to již pátý ročník. Účastníky školy jsou studenti ze čtyř univerzit: Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity v Postupimi a Leibnizovy univerzity v Německu.
Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr
Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitého gravitačního manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum rádiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu, aby vyladil analýzu dat, která se uskuteční přímo na palubě sondy. Cílem sondy JUICE jsou měsíce planety Jupiter.
Zatmění Měsíce 18. září ráno - při superúplňku a ještě za asistence Saturnu
V noci z úterý 17. září na středu 18. září 2024 nastane úplněk - ve 4:35 SELČ. Nastane v době, kdy se střed Měsíce ke středu Země přiblíží na méně než 360 tisíc kilometrů. Proto se označuje jako superúplněk. Přízemí Měsíce, kdy bude geometrické středy Země a Měsíce dělit vzdálenost jen 357 283 km, totiž nastane jen o deset hodin později. Současně dojde k částečnému zatmění Měsíce, který se zanoří do zemského stínu.
Jasný bolid po západu Slunce 23. srpna 2024 nad Slezskem
V pátek 23. srpna 2024 krátce po západu Slunce před půl devátou večer středoevropského letního času, tedy za časného soumraku, proletěl nad severovýchodem našeho území jasný meteor - bolid.
FAST je na místě
Tedy ještě ne, ale teleskop FAST se před cestou do Argentiny bude testovat v Ondřejově. První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině.
Na čem pracujeme: Akrece u černých děr v přítomnosti magnetického pole
Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v extrémních akrečních discích. Některé z popisovaných jevů by mohly vysvětlovat například proměnnost centra naší Galaxie.
Na čem pracujeme: Vývoj hvězdokup závisí na počátečních pohybech hvězd
Nedávná pozorování pořízená například Hubbleovým vesmírným dalekohledem nebo astrometrickou družicí Gaia přinesla detailní informace o pohybech hvězd uvnitř hvězdokup. Z nich vyvstaly nové otázky týkající se dlouhodobého dynamického vývoje těchto samogravitujících systémů. Václav Pavlík z ASU byl hlavním autorem teoretické studie, která posuzovala vliv počátečního rozdělení směrů rychlostí hvězd ve hvězdokupě na její vývoj.
Astronomický ústav spolupořádá mezinárodní konferenci o meteorech v Kutné Hoře
Už 43. ročník mezinárodní konference o meteorech (International Meteor Conference -- IMC) se letos bude konat od 19. do 22. září v Kutné Hoře. Astronomický ústav je jedním z pořadatelů.
Pozorování Perseid letos NEORGANIZUJEME, létat ale budou.
Upozorňujeme, že letos veřejné pozorování Perseid na Radarové louce ondřejovské hvězdárny neorganizujeme. Důvodem je Měsíc, který bude rušit pozorování právě v první polovině noci. A tak si lehněte pod širák na své zahrady, a my se na vás budeme těšit v dalších letech. A … „ať to lítá“. Nejvíce jich bude v noci z 12. na 13. srpna, ale i v předchozí noci.
Na čem pracujeme: Polární záře v atmosférách horkých hvězd
Polární záře je fascinující přírodní jev, který byl pozorován a zkoumán po tisíce let. Dlouho jsme je měli spojeny jen s naší Zemí, s průzkumem Sluneční soustavy se ale ukázalo, že podobné jevy lze nalézt i u jiných planet. Od toho již není daleko k hledání polárních září u extrasolárních planet, kde je lze logicky očekávat. Ale polární záře u hvězd? Jiří Kubát z ASU byl u studie, která se zabývala možnou detekcí ekvivalentů polárních září v atmosférách horkých hvězd.
Na čem pracujeme: Pohyby částic kolem rotujících černých děr: směřujeme ke skloněným akrečním diskům
V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky, která kolem černé díry vytváří akreční disk. Parametry černých děr jsou pak z vlastností záření disku určovány. Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z ASU publikovali teoretickou práci vyšetřující chování částic na orbitách v okolí černých děr.
Letní obloha 2024
Letní slunovrat nastal 20. června ve 22:51 středoevropského letního času (tedy aktuálně používaného času). Začalo tak astronomické léto a prožili jsme nejdelší den v roce - Slunce bylo v průběhu roku nejvýše nad obzorem a jeho dráha na obloze tak byla z celého roku nejdelší.
Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou
Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. BD-14 3065b představuje unikátní objekt, první svého druhu, kde pozorování naznačují spalování deuteria v takto pokročilém věku.
Spolupracujeme s Fyzikálním ústavem Slezské univerzity ve společném pracovišti
Na pozvání rektora Slezské univerzity doc. Mgr. Tomáše Gongola, Ph.D. zavítala 19. června do Opavy delegace z Akademie věd ČR, nejvýznamnější vědecké instituce v ČR, v čele s její předsedkyní prof. RNDr. Evou Zažímalovou, CSc., dr. h. c.
Na čem pracujeme: Všechny tvary mlhoviny v okolí R Aquarii
Hvězdy zůstávají jasnými body, i když je pozorujeme sebevětšími dalekohledy. Ovšem některé procesy formují v okolí těchto hvězd roztodivné struktury plynu a prachu. Jednou z takových hvězd je R Aquarii, nám nejbližší symbiotická dvojhvězda. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení byla u odhalovaní historie podivuhodných útvarů mlhoviny v bezprostředním okolí této hvězdy.
Skrytý poklad v Galaxii
Astronomická hádanka Cygnus X-3 má nyní na kahánku. Průlom v rozluštění záhady přineslo studium tohoto systému pomocí družice Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE). Měření rentgenové polarizace s IXPE umožnilo nahlédnout do konfigurace hmoty tvořící nejbližší okolí černé díry. Zjistili jsme, že kompaktní objekt je obklopen obálkou z husté neprůhledné hmoty. Světlo, které pozorujeme, je odrazem od vnitřních stěn trychtýře tvořeného okolním plynem, který připomíná zmrzlinový pohár se zrcadlovým vnitřkem. A Češi jsou u toho.
Astronomický ústav je již 70 let součástí Akademie věd
Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd. Program na observatoři v Ondřejově začne ve 12:30 za účasti předsedkyně Akademie věd paní Evy Zažímalové a hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové.
Na čem pracujeme: Zarovnaný exoplanetární systém HD 110067
Počty objevených extrasolárních planet již dávno přesáhly hodnotu pěti tisíc, v 905 případech byly objeveny celé planetární systémy. Jen velmi malé množství z nich ale vykazuje koplanární orbity a ještě menší počet pak orbity nejen v téměř jedné rovině, ale navíc vzájemně gravitačně svázané tzv. rezonancemi. Systém HD 110067 je dost možná jedním z nich. Prvotní indikátor přináší práce, jejímž hlavním autorem byl Jiří Žák.