Astronomický ústav Akademie věd České republiky (ASU) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Objev rychlokluzní magnetické rekonexe, obecného procesu uvolňování energie ve slunečních erupcích
Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s. Tento proces byl poprvé teoreticky předpovězen ve dvojici článků z r. 2005 a 2006, na jeho objev se tak čekalo bezmála 20 let. Vědci teď svůj objev popsali v časopisu Nature Astronomy.
Na čem pracujeme: Dosahuje akreční disk rentgenových dvojhvězd v jejich tvrdém stavu až k černé díře?
Rentgenové dvojhvězdy jsou aktivními galaktickými jádry v malém. I proto se na jejich výzkum často používá technik odladěných pro tyto mnohem větší systémy. Početným tým pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU si pokládal otázku, zda jsou pro tyto případy používané modely validní a zda nejsou podané informace zkreslené.
Bylo či nebylo maximum 25. cyklu sluneční aktivity?
Maximum ještě není ale ...
Poslední rok bylo Slunce velmi aktivní, tj. výskyt složitých skupin skvrn, slunečních erupcí, výronů koronální hmoty (angl. Coronal Mass Ejections – CMEs) a v neposlední řadě polární záře viditelné i z České republiky. Toto všechno se děje, protože se Slunce nachází v období maxima své aktivity, což nám nedávno připomněly i významné instituce. Byly to např. Královská observatoř v Belgii Brusel/SIDC a americká NASA ve spolupráci s NOAA-SWPC. Zprávu přebrala i ČT24. V úvodu českého překladu se objevilo zavádějící tvrzení, „že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima“.
Jaký byl průběh současného 25. cyklu sluneční aktivity a kdy nastalo jeho skutečné maximum, to se dozvíme až mnohem později. Skutečnost, že jsme teď v období maxima také neznamená, že ještě v příštích pár letech nemůžeme očekávat další sluneční skvrny, silné erupce, případně polární záře. Ty se mohou vyskytovat i v sestupné (pomaximové) fázi cyklu. Více naleznete zde.
Velmi jasný bolid nad Rakouskem spojený s pádem meteoritů 24. října 2024 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Ve čtvrtek 24. října 2024 krátce před půl desátou večer středoevropského letního času proletěl jižně od naší republiky, tedy nad Rakouskem, velmi jasný meteor - bolid. Tou dobou bylo téměř na celém našem území jasno, stejně jako nad velkou částí střední Evropy a tak tento mimořádně jasný bolid viděl velký počet náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali a také poslali. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek pozdě večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
V noci ze soboty 26. října na neděli 27. října u nás skončí platnost letního středoevropského času – přetáčení hodiny ale bude pokračovat i v dalších letech…
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae dnes převzal z rukou předsedkyně profesorky Evy Zažímalové Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR. Grant ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. „Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku.“
Mimořádné prohlídky pro veřejnost 28. října od 10, 13 a 16 hodin
I když jsme pravidelné víkendové prohlídky ondřejovské hvězdárny v září ukončili, 28. října uděláme (už tradiční) výjimku. Nejde jen o to, že je to státní svátek, ale především pro nás je to památné výročí aktu, který zakladatel hvězdárny Dr. Josef Jan Frič učinil, když k 10. výročí samostatného Československa svou hvězdárnu odevzdal státu. Je nám velkou ctí, že jí máme možnost spravovat jako součást Astronomického ústavu AV ČR. Přijďte se podívat, prohlídky začínají v 10, 13 a v 16 hodin a trvají asi dvě hodiny.
Že Mezinárodní astronomická unie může pojmenovat planetku (malé těleso Sluneční soustavy) po člověku, to nejspíš naši čtenáři vědí. Ale třeba i po městu nebo po kulturní hodnotě - tak například kolem Slunce obíhá planetka (350509) Vepřoknedlozelo, kterou objevil Miloš Tichý 14. ledna 2000 na hvězdárně Kleť.
Na čem pracujeme: Dlouhodobý vývoj aktivity kataklyzmických proměnných po výbuchu klasické novy: Q Cygni a BK Lyncis
V. Šimon z ASU studoval dlouhodobá pozorování dvou kataklyzmických proměnných, které v době astronomicky velice nedávné vybuchly jako klasické novy. Zejména na základě analýz světelných křivek si všímá změn, ke kterým v obou sledovaných systémech dochází. Oba tyto objekty v současnosti aspoň občas procházejí stádii vzplanutí trpasličích nov a zřejmě na povrchu bílého trpaslíka akumulují materiál pro další výbuch klasické novy.
Program Akademie věd Strategie AV21 - špičkový výzkum ve veřejném zájmu se 14. října 2024 představil a bilancoval na konferenci uspořádané na Akademii věd za přítomnosti 1. místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., ministra dopravy Mgr. Martina Kupky a náměstků ministra pro vědu, výzkum a inovace a ministra zemědělství.
Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp.
Záznam přednášek na Astronomickém festivalu v Brně
Začátkem října proběhla na Hvězdárně a planetáriu Brno mimořádná akce. Astronomický festival 2024 po 25 letech shrnul vývoj české i světové astronomie. Na přípravě se podílel také Astronomický ústav AV ČR a náš ředitel Michal Bursa přijal nad akcí záštitu.
Grantová agentura České republiky ocenila práci Petra Pravce z Astronomického ústavu AV ČR
Oceněný projekt se zaměřil na fyzikální vlastnosti a parametry vybraných asteroidů, které určil na základě jejich světelného toku stanoveného měřením na několika světových observatořích. Získané poznatky byly klíčové pro přípravu kosmických letů k těmto objektům a následnou interpretaci získaných dat.
České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu mise Hera Evropské kosmické agentury (ESA). Hera je součástí vůbec prvního testu planetární obrany a vyhodnotí následky srážky americké sondy DART se 170-metrovou planetkou Dimorphos, která obíhá kolem větší 800-metrové planetky Didymos.
Na čem pracujeme: Sluneční aktivita ovlivňuje lesnictví v České republice
Jak moc nás ovlivňuje sluneční aktivita? O efektech na technologické prvky již bylo napsáno mnoho. Studie, na níž se podílel i Michal Švanda ze Slunečního oddělení ASU, ukazuje, že svůj dopad má aktivita naší hvězdy i na dřevařský průmysl. Zdá se, že by mohla ovlivňovat výskyt kůrovcových kalamit.
Ondřejovská hvězdárna v jedné z reportáží Toulavé kamery
V reportáži odvysílané Českou televizí 29. září uvidíte největší dalekohled v České republice, areál historické hvězdárny a Dr. Pavel Spurný vás aspoň stručně seznámí se světovým prvenstvím naší observatoře - meteority Příbram, prvním případem meteoritů s rodokmenem na světě. Proto padne i jméno Dr. Zdeňka Ceplechy.
Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS. Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).
Noc vědců 27. září na observatoři v Ondřejově i na pražském pracovišti
Na pátek 27. září jsme pro vás v rámci Evropské noci vědců připravili společný program v Ondřejově na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR a na Geodetické observatoři Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického - od 15 do 24 hodin. Vstup zdarma. Registrace není třeba, pracovišť je více a kapacita je velká
Mimořádně dlouhý bolid nad Čechami a Rakouskem 19. září 2024
Ve čtvrtek 19. září 2024 krátce před tři čtvrtě na dvě ráno středoevropského letního času začal svítit nad středními Čechami jižně od Benešova jasný meteor - bolid.
Program Noci vědců na ondřejovské hvězdárně doplní studenti Otevřené vědy
Studenti pracující v rámci Otevřené vědy u Dr. Martina Jelínka ve Stelárním oddělení, si pro návštěvníky Noci vědců v pátek 27. září 2024 připravili svoje stanoviště - spektrograf dalekohledu D18 a studentské stáže. Otevřeno zde bude od 15:00 do 22:00, od 20:00 za jasného počasí pozorování se spektrografem.
Možná se rozpadne při průletu kolem Slunce. Možná se zcela vymkne optimistickým předpovědím. Možná se vyrovná nejjasnějším kometám viditelným za poslední století. To všechno může být kometa Tsuchinshan–ATLAS.
Marcel Štolc z pražského oddělení Astronomického ústavu završil své doktorské studium úspěšnou obhajobou před odbornou komisí na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Ve své práci studuje hvězdy pohybující se v plynném prostředí galaktického centra. Svým vlivem mění strukturu akrečního disku, což se projeví jak v energetickém rozložení kontinua, tak ve spektrálních čarách. Předpovězená spektra budou užitečná při zpracování dat z budoucí české družice QUVIK - první svého druhu určené ke zkoumání ultrafialové části spektra.
Na čem pracujeme: Nepovedená erupce v trojrozměrné rekonstrukci
Mezi nejzajímavější projevy sluneční aktivity patří bezpochyby sluneční erupce. Ty jsou často spojovány s ovlivněním technologických prvků na Zemi a v jejím bezprostředním okolí. K tomuto ovlivnění však dochází zejména v případě, kdy je erupce spojena s výronem hmoty do koróny. Ne všechny erupce jsou s těmito výrony spojeny a navíc existuje i třída erupcí, u nichž sice výron odstartuje, ale nedostane se ze sféry vlivu Slunce. O jedné takové nepovedené erupci pojednává studie, na níž se podílel i Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU.
Turistický pochod "Po stopách kocoura Mikeše" v sobotu 21. září
V sobotu 21. září 2024 proběhne 21. ročník pochodu "Po stopách kocoura Mikeše". Na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově bude jedno z kontrolních stanovišť pochodu. Pro pochodníky i návštěvníky budou v tento den prohlídky hvězdárny zdarma.
Objev rychlokluzní magnetické rekonexe, obecného procesu uvolňování energie ve slunečních erupcích
Vědci objevili dlouho předpovězenou rychlokluznou magnetickou rekonexi projevující se extrémně rychlým pohybem zjasnění ve slunečních erupcích s rychlostmi až 2600 km/s. Tento proces byl poprvé teoreticky předpovězen ve dvojici článků z r. 2005 a 2006, na jeho objev se tak čekalo bezmála 20 let. Vědci teď svůj objev popsali v časopisu Nature Astronomy.
Na čem pracujeme: Dosahuje akreční disk rentgenových dvojhvězd v jejich tvrdém stavu až k černé díře?
Rentgenové dvojhvězdy jsou aktivními galaktickými jádry v malém. I proto se na jejich výzkum často používá technik odladěných pro tyto mnohem větší systémy. Početným tým pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU si pokládal otázku, zda jsou pro tyto případy používané modely validní a zda nejsou podané informace zkreslené.
Bylo či nebylo maximum 25. cyklu sluneční aktivity?
Maximum ještě není ale ...
Poslední rok bylo Slunce velmi aktivní, tj. výskyt složitých skupin skvrn, slunečních erupcí, výronů koronální hmoty (angl. Coronal Mass Ejections – CMEs) a v neposlední řadě polární záře viditelné i z České republiky. Toto všechno se děje, protože se Slunce nachází v období maxima své aktivity, což nám nedávno připomněly i významné instituce. Byly to např. Královská observatoř v Belgii Brusel/SIDC a americká NASA ve spolupráci s NOAA-SWPC. Zprávu přebrala i ČT24. V úvodu českého překladu se objevilo zavádějící tvrzení, „že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima“.
Jaký byl průběh současného 25. cyklu sluneční aktivity a kdy nastalo jeho skutečné maximum, to se dozvíme až mnohem později. Skutečnost, že jsme teď v období maxima také neznamená, že ještě v příštích pár letech nemůžeme očekávat další sluneční skvrny, silné erupce, případně polární záře. Ty se mohou vyskytovat i v sestupné (pomaximové) fázi cyklu. Více naleznete zde.
Velmi jasný bolid nad Rakouskem spojený s pádem meteoritů 24. října 2024 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Ve čtvrtek 24. října 2024 krátce před půl desátou večer středoevropského letního času proletěl jižně od naší republiky, tedy nad Rakouskem, velmi jasný meteor - bolid. Tou dobou bylo téměř na celém našem území jasno, stejně jako nad velkou částí střední Evropy a tak tento mimořádně jasný bolid viděl velký počet náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali a také poslali. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek pozdě večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
V noci ze soboty 26. října na neděli 27. října u nás skončí platnost letního středoevropského času – přetáčení hodiny ale bude pokračovat i v dalších letech…
Akademickou prémii neboli Praemium Academiae dnes převzal z rukou předsedkyně profesorky Evy Zažímalové Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR. Grant ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. „Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku.“
